Zahráli jsme si Monster Hunter Wilds. Skvělý lov čeká, ale může ho pokazit slabá optimalizace.

Na lov do neprobádaného regionu se vydáme v Monster Hunter Wilds už v únoru příštího roku, ale první oblast si hráči mohli otestovat už nyní v rámci bety. Strávil jsem ve Wilds pár hodin a dojmy jsou vesměs pozitivní, i když technicky má nový díl ještě rezervy.

Pro Capcom je série Monster Hunter klíčová – v prodejích je hned za Resident Evil a předčí i legendy jako Street Fighter nebo Devil May Cry. Proto není překvapením, že kolem nového pokračování, které vyjde rovnou na velké platformy (na rozdíl od menšího Rise), panuje obrovský zájem. Do beta testu se minulý týden zapojily stovky tisíc hráčů a reakce jsou zatím smíšené.

Začneme pozitivy. Po spuštění hry vás čeká přehledné nastavení s řadou možností pro přístupnost, což u série v minulosti nebylo běžné. Tím se Wilds otevírají i hráčům s různými handicapy. Rozšířené nastavení ovládání je příjemný bonus. Zajímavé bylo, že na PlayStationu 5 se mi v nabídce objevilo rozložení tlačítek pro klávesnici a myš, což ale nejspíš souvisí s ranou verzí hry v beta testu.

Po úvodním nastavení vás čeká tvorba postavy, která je tentokrát opravdu detailní. Pokud máte trpělivost, můžete vytvořit téměř cokoliv – na sociálních sítích se už objevily postavy podobné třeba Michaelu Jacksonovi nebo Keanu Reevesovi. Stejně tak si můžete přizpůsobit svého věrného kočičího společníka Palica, který vás provází v každém díle série a pomáhá během lovů.

"Můžete osedlat Seikreta, což je kombinace obří slepice, psa, koně a kdo ví čeho dalšího."

Než se pustím do samotného hraní, musím upozornit, že úvod nebude snadný ani pro nováčky. Základy hry jsou pořádně komplexní a pro pochopení mechanik vás čeká spousta tabulek a tutoriálů. Boje jsou také náročné – typický lov může trvat i půl hodiny, protože tempo soubojů je pomalejší a velmi specifické. Sám jsem začínal u Monster Hunter World v roce 2018 a dostat se do hry nebylo snadné, ale rozhodně to stálo za to. Věřím, že i ve Wilds se vyplatí vydržet.

V betě jsem prošel úvodní kapitolou příběhu a prozkoumal první písečnou otevřenou oblast. Tradičně na vás čeká nový, dosud neprobádaný region, který gilda lovců donedávna považovala za neobydlený. Vše se mění, když narazíte na chlapce z místního kmene a pomáháte mu dostat se zpět domů. Hlavním lákadlem je však vzácný tvor, kterého lovci považovali za vyhynulého.

Monster Hunter je hlavně o grindu a lovení, což platí i pro Wilds, ale tentokrát mě příběhový úvod zaujal víc než ve Worldu. Prozatím jsem však mohl jen nahlédnout a na hlubší prozkoumání si počkám do plné verze. Po úvodní části mi vývojáři poděkovali za účast v betě a dali možnost ulovit trojici příšer.

Wilds ještě více rozvíjí koncept otevřeného světa. Abyste se nemuseli všude plahočit pěšky, můžete si osedlat stvoření jménem Seikret – připomínající směs obří slepice, psa a koně. Stačí otevřít mapu, označit cíl a Seikret vás tam doveze automaticky. Na rozdíl od Palamuta z Monster Hunter Rise slouží pouze k dopravě a v boji vám nepomůže.

V základním táboře bude zřejmě možné přijímat úkoly klasickým způsobem, jak jsme zvyklí ze starších dílů. Novinkou však je, že můžete quest aktivovat i tak, že v otevřeném světě narazíte na dosud neobjevené monstrum a pustíte se do něj. Quest se pak automaticky spustí s cílem získat jeho trofej. Z nových příšer mě zaujal Balahara, tvor, který dokáže vytvářet písečné víry. Největší dojem ale zanechal Rey Dau – drak nabitý blesky, jehož přílet způsobí bouři a zahalí celou oblast do temných mraků.

Design monster je skvělý a rozhodně nezklame. Otázkou však zůstává technická stránka lovu. Moje největší obava je optimalizace – v betě to zatím nevypadalo nejlépe. V režimu výkonu je obraz dost rozmazaný, a i když volba preferovat grafiku přinese lepší kvalitu, doplácí na to plynulost. V pouštní oblasti byly propady snímků patrné od prvních momentů. Podle reakcí dalších hráčů to na PC nevypadá o moc lépe, problémy hlásí i majitelé výkonných sestav.

Upřímně, graficky Wilds nevypadají nijak úchvatně na to, aby ospravedlnily takové technické problémy. I Final Fantasy VII Rebirth, kde jsem kritizoval kvalitu obrazu při preferenci výkonu, je na tom lépe – a navíc prostředí a modely postav působí vizuálně atraktivněji.

Optimalizace se tak může stát největším problémem této novinky. Nejde o to, že by Wilds neměly co nabídnout – vývojáři si evidentně dali práci s hromadou nových monster a vrátili i oblíbené příšery z minulých dílů, jejichž lov hráče pohltí na stovky hodin. První dostupná oblast v betě byla rozsáhlá a obsahu bude určitě dost. Otázkou ale je, jestli bude zábava tímto obsahem procházet, protože beta měla několik momentů, kdy bylo jasné, že hra ještě potřebuje doladit.

V diskuzích se často objevuje ještě jedno téma: omezení mechaniky hitstop. Hitstop znamená krátké zastavení postavy při zásahu monstra, což dodává úderu pocit váhy a navozuje dojem, že příšeru zásah skutečně bolí.

Omezení hitstopu má ale dvě stránky. Na jednu stranu souboj působí plynuleji, což jsem při hraní ocenil, když jsem se soustředil na ovládání insect blade – jedné ze 14 zbraní. Na druhou stranu chápu, proč fanouškům staršího stylu hitstop chybí. Tohle je právě jeden z prvků, které by se mohly ještě do vydání změnit. Capcom sbírá zpětnou vazbu přes formulář, takže snad vyslyší alespoň ty nejzásadnější připomínky komunity. Byla by škoda, kdyby další velký Monster Hunter po sedmi letech přišel na trh nedotažený.