Recenze na Once Human: Skvěle podivná a naprosto zmatená

Once Human je fascinující hra, jinak to nejde říct. Jde o multiplayerovou hru s otevřeným světem zaměřenou na přežití a crafting, která využívá systém úkolů ve stylu Ubisoftu (jdi sem, vyčisti základnu, najdi skryté bedny). Navíc obsahuje prvek sbírání stvoření podobný Pokémonům, s nádechem Palworld, kde zvířata tvoří pracovní sílu. Do toho se přidává PvP stylu Rust nebo DayZ s pravidelnými sezónními wipy. Je to směs těchto her, s klady i zápory. 

Svět jako takový

Ocitáš se v podivném apokalyptickém světě jako Mayfly, někdo, kdo se dokáže synchronizovat s Devianty (těmi stvořeními podobnými Pokémonům, o kterých jsem se zmínil). Tvým úkolem je zachránit celý svět. Postup ve hře je jednoduchý a lineární: jdi na základnu, zlikviduj vše, co se tam hýbe, najdi skryté bedny a znovu si připomeň, jak fungují hry ve stylu Ubisoftu. Hotovo? Skvělá práce. Teď jdi na další místo a zopakuj to celé znovu.

I když to může znít monotónně, ve skutečnosti mě tenhle jednoduchý úkol vtáhl. Once Human je úchvatně vypadající hra, zvláště když vezmeš v úvahu, že jde o free-to-play titul. Design prostředí je velmi různorodý a liší se v závislosti na lokaci. Narazíš na zničenou střední školu, opuštěnou továrnu nebo bohatou vilovou čtvrť na kopci. Na to, jak rozsáhlá hra je, jsou tyto lokace neuvěřitelně detailní. Obchody mají na stěnách staré menu s nabídkou dortů a nápojů z minulých dob. Jsou tu herny, továrny plné nefunkčních strojů a dětské pokoje s tajemnými nástěnnými malbami. Svět prozkoumáváš na své věrné motorce a kluzáku. Jediné, co by to mohlo ještě vylepšit, je vystřelovací hák. Celkově svět působí dojmem, že v něm kdysi někdo žil, než se všichni proměnili v zombie.

Boj a jeho součásti

Nejsou to však obyčejní zombie. Během mých 15 hodin hraní jsem bojoval se zombiemi s lucernami místo hlav, zombie démony zabalenými v plachtách, které jim slouží jako brnění, zombie, kteří na tebe plivou, létajícími zombie brouky a obřím zombie bossem s balónky místo hlavy (musíš praskat balónky jeden po druhém, abys ho porazil). A samozřejmě i s klasickými humanoidními zombiemi, které jsou přesto nějakým způsobem ty nejděsivější. Hra nabízí působivou variabilitu nepřátel, a čím více oblastí odemkneš, tím více nových příšer potkáš.

Narazil jsem na něco, co jsem od Once Human vůbec nečekal: tahle hra je vážně děsivá. Nejsem fanoušek hororů. Vůbec. Jednou jsem omylem jako dítě viděl Kruh a od té doby jsem se držel dál. Ale způsob, jakým na tebe zombie skáčou, jak jsou některá prostředí temná a ten nepříjemný pocit z toho, že nevíš, jaké příšerné stvoření na tebe čeká za rohem, mě drží v napětí. Je to neuvěřitelně působivé. V následujících letech pro tuhle hru – a opravdu doufám, že Once Human bude úspěšná – bude propojení PvE hororových momentů s PvP chaosem skutečně zážitkem.

Ta podvědomá hrůza znamená, že kdykoliv ve světě narazím na někoho jiného, držím se ho. Nezáleží na tom, co zrovna dělám, prostě toho druhého následuju. Společnost znamená bezpečí. Možná nemluvíme stejným jazykem, ale v ten moment jsme dva podivíni s motýly v batozích, kteří zabíjejí zombie a sbírají loot. Jsem na serveru, kde se hraje čistě PvE, takže naštěstí nikdo nemůže po mně jen tak střílet. A to se mi líbí. Ve skutečnosti je Once Human nejlepší si užít s kamarády, ale i tak tu většinou narazíš na někoho, kdo plní úkoly vedle tebe.

Devianti

Teď k těm motýlům v našich batozích. Nebo kočka. Nebo obří žába. Devianti (těch Pokémonů podobné bytosti) jsou jedním z nejpodivnějších a zároveň mých nejoblíbenějších prvků hry. Zatím jsem nasbíral motýla, který dává poškození, žábu, která sedí na mém taviči a vydává divné zvuky, přičemž urychluje produkci, kočku, která jen tak leží na střeše, ale prý mi pomáhá lépe odpočívat, a roztomilého Digbyho Boye, který – správně hádáš – těží pro mě měď a cín. Všichni tito Devianti se dají vylepšovat a používat různými způsoby. Zatím jsem jen lehce nahlédl do tohoto systému a jsem zvědavý, kam se to vyvine, až budeš mít v jedné základně třicet lidí s desítkami Deviantů pobíhajících kolem.

Smíšené recenze na Steamu 

Nemůžu opomenout zmínit smíšené recenze na Steamu. Většina z těchto recenzí se zaměřuje na tři hlavní problémy:

• Výkon
• Editor postav a omezení serverů
• Podmínky používání/EULA

Co se týče výkonu, pro mě osobně bylo vše v pořádku, ale mám špičkový počítač. Někteří hráči hlásí vysoké teploty CPU, zasekávání nebo "rubberbanding". Vzhledem k tomu, že hra je free-to-play, nejlepší způsob, jak zjistit výkon na tvém zařízení, je si ji prostě vyzkoušet.

Byl také velký rozruch kolem tvorby postavy a omezení serverů. První den po spuštění hry jsi mohl vytvořit pouze jednu postavu na jednom serveru a nemohl jsi ji smazat ani přesunout na jiný server. Tento problém ale vývojáři rychle vyřešili – za méně než 12 hodin – takže většinu těchto recenzí lze ignorovat.

A co se týče podmínek používání a EULA, konkrétně ohledně požadavků na poskytnutí osobních údajů, jako je vládní ID nebo adresa, zde je určitá kritika na místě. NetEase ale vydalo prohlášení o svých podmínkách ochrany osobních údajů a hodně z toho je dnes u moderních her běžné. Není to ideální, ale hra alespoň není spyware.

Ale i přes všechny tyto herní systémy, ať už jsou jakkoliv dobré, se v nich můžeš trochu ztratit. Nejsem si totiž úplně jistý, jakým typem hry se Once Human snaží být. Hlavní problém, který vnímám, jsou sezónní wipy, které probíhají každých šest týdnů. Většina tvého postupu je vymazána a začínáš od začátku, přičemž ti zůstanou jen získané plány, kosmetické předměty a možná pár dalších věcí. A právě tady si myslím, že hra může mít problém. Zatímco první prozkoumávání mapy a sbírání beden mě bavilo, chtěl bych to dělat znovu? Rozhodně ne.

Je jasné, že vývojáři to navrhli s podobnou filosofií jako Rust a DayZ. Rust má sezónní wipy, které stále vyrovnávají herní pole, což je skvělé pro nové i vracející se hráče. Ale v Rustu je vše dočasné. V Once Human to ale vypadá, že skutečně zanecháváš stopu ve světě – můžeš si vyzdobit dům knihovnami, sbírat Pokémony, vytvářet aliance a skupiny. Tady je potřeba mnohem víc úsilí než v hrách jako Rust. Resetovat veškerou tu tvrdou práci zpátky na začátek je pro mě okamžitý "vrah atmosféry". Některým hráčům se to bude líbit, jiným ne.

Co si o tomhle světě myslíš ty? Napiš mi to svůj názor prostřednictví twitche, discordu nebo přesdílej tento článek mezi své přátele na Facebooku či X.com