Famfrpál, ikonický kouzelnický sport, který si zamilovali fanoušci Harryho Pottera po celém světě, se konečně dočkal své vlastní herní adaptace. Přesto se zdá, že by se spíše hodil jako DLC pro Hogwarts Legacy než jako samostatná hra.

Sportovní hra pro PC, PS4, PS5, XO a XSX ● Cena: 699 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

Herní adaptace famfrpálu je konečně tady. Quidditch Champions je ten typ hry, u které neustále máte pocit, že jí něco podstatného chybí. Už na začátku vás zaplaví dlouhou sérií tutoriálů na dvoře u Weasleyových, které, upřímně řečeno, trvají mnohem déle, než by bylo nutné. Jen samotný výstup z tutoriálu zabere přes hodinu. Na jednu stranu to chápu – ovládání hry je relativně složité a dynamické, vyžaduje přesnost a rychlé rozhodování. Přesto bych uvítal možnost si to vše vyzkoušet přímo ve skutečném zápase. Strávit hodinu nasloucháním Weasleyovým je únavné, a následně s nimi hrát tutoriálový zápas, který je až přehnaně snadný, působí jako zbytečně prodlužovaný trest.

Po překonání tutoriálu se konečně dostanete do samotné hry. Létání na koštěti zpočátku působí velmi dobře. Herní zpracování famfrpálu je chvíli zábavné, chytlavé a dokonce docela soutěživé. Upřímně, nečekal jsem, že budu křičet na monitor, když mi Draco Malfoy sebere zlatonku přímo před očima, ale stalo se. Z toho, co jsem popsal, je jasné, že hra dokáže pobavit – otázkou ale zůstává, jak dlouho to vydrží.

Musím znovu zmínit ovládání, které podle mého názoru funguje skvěle. Létání na koštěti je přesné a svižné, stejně tak střelba camrálem, a není snad lepšího pocitu než někoho trefit potloukem. Jen málokdy se stane, že by postava nereagovala podle mých pokynů.

Při letu na koštěti máte k dispozici různé manévry, jako je zrychlení, driftování nebo úhyby, což činí pohyb dynamickým a dodává hře skvělý pocit rychlosti a plynulosti. Samotný famfrpál zahrnuje různé pozice, které můžete všechny ovládat – nebo spíše musíte v sólo režimu. Budete tedy střílet na obruče jako útočník, házet potloukem v roli odrážeče, bránit jako brankář, nebo jako chytač usilovně pronásledovat zlatonku. Během zápasu máte volnost přepínat mezi těmito rolemi podle toho, co zrovna preferujete.

Co mě ale příliš neoslovilo, jsou stromy dovedností pro jednotlivé role. Upřímně moc nechápu, proč jsou ve hře přítomny. Zdá se mi zbytečné, aby sportovní hra nabízela vylepšování schopností. To vede k tomu, že čím více hrajete, tím jste lepší, ale nikoliv díky vlastnímu pokroku, ale spíše kvůli tomu, že například váš brankář má díky vylepšení větší šanci dosáhnout na camrál. Tento prvek mi nepřijde jako nejlepší rozhodnutí, ale zároveň není ani největším problémem celé hry.

Co mi však přijde daleko vážnější, je výrazný nedostatek obsahu. Kampaň, kterou můžete hrát buď sólo, nebo v kooperaci, zahrnuje pouze čtyři turnaje – a mezi ně počítám i již zmíněný tutoriál. To je opravdu málo, a i když je možné, že v budoucnu přibudou další, v aktuálním stavu to zkrátka nestačí.

Tyto turnaje zvládnete během dvou hodin, a pak vám zbývá už jen online multiplayer nebo možnost zvýšit obtížnost v rámci stávajících turnajů. Naštěstí je multiplayer zpracován celkem dobře. Hrajete v týmu tří hráčů, kdy každý z nich ovládá jednoho útočníka a jednu další roli. Týmová spolupráce mezi online hráči však není něco, co by bylo přímo spojené s kvalitou hry samotné.

"Hra nabízí dostatek prostoru pro zlepšování a postup v žebříčku – kdyby nějaký měla."

Moje jediná výtka vůči multiplayeru je absence systému dovednostních úrovní nebo jakéhokoli žebříčku. To by mohlo být pro mnoho hráčů velkým lákadlem, protože, jako u každé sportovní hry, jde o soutěživé prostředí. Hra má velký potenciál pro zlepšování a postupování, kdyby jen nabízela adekvátní systém hodnocení nebo žebříčky.

Během zápasů vás neustále provází komentátor, jehož hlášky začnou být po velmi krátké době značně otravné. Má totiž jen omezený repertoár, který se neustále opakuje, a po několika odehraných sólo turnajích jsem je už znal prakticky nazpaměť.

Na druhou stranu si zaslouží pochvalu obchod s kosmetickými předměty. Nabízí širokou škálu skinů na koště nebo pro postavy, ale to nejlepší na tom je, že všechno je dostupné za herní měnu, kterou si vyděláte samotným hraním. Nenajdete zde žádné mikrotransakce, což je v dnešní době opravdu osvěžující tah a něco, co určitě stojí za zmínku. Tento prvek tak může být alespoň částečně motivující pro dlouhodobé hraní.

Hra je navíc velmi pěkně stylizovaná po grafické stránce. Nejde o realistickou grafiku, ale spíše o styl připomínající dětskou pohádku, což myslím v dobrém slova smyslu. Tento styl se ke hře skvěle hodí a je radost na něj koukat. Verze Quidditch Champions na PS5 je navíc bez jakýchkoli technických problémů, což je vždy vítaný bonus.

Přesto mám z celé hry pocit, že nejde o plnohodnotný zážitek. Nedostatek obsahu a celková povrchnost kampaně ve mně vyvolávají dojem, že by hra lépe fungovala jako DLC pro Hogwarts Legacy, kde famfrpál citelně chyběl. V takovém případě by nedostatek obsahu nebyl tak zásadní problém a všeho by bylo tak akorát. Zůstává však otázka, zda se do budoucna objeví více obsahu. Pokud ano, mohlo by jít o solidní základ pro další rozvoj. Quidditch Champions představuje dobře zpracovaný famfrpál ve videoherní podobě, a s přidáním dalších rozšíření a hodnoceného režimu v multiplayeru by mohla přilákat ještě větší množství hráčů.