Jedna z nejočekávanějších her roku je konečně tu. Elden Ring se drží vysoké laťky kvality svých předchůdců a přitom dělá krok směrem k nováčkům.

Možná, že naše recenze přichází v době, kdy už každý tuší, že FromSoftware se s Elden Ring trefilo do černého. Pozitivní reakce hru doprovázejí od samotného vydání a zdá se, že není co dodat. Rozhodl jsem se proto přistoupit k hodnocení trochu jinak a podívat se na Elden Ring jinou optikou než obvyklou chválou. Sto a jedna recenze, která jen potvrzuje jeho kvality, už asi nikoho nepřekvapí. Tentokrát se zaměřím na prvek, který vnímáme u všech soulsovek – jejich tvrdou, často neprostupnou přístupnost – a prozkoumám, jak si s tím Elden Ring poradil.

Kouzlo temných světů 

Odjakživa jsem byl fascinován tajemnými a propracovanými světy, které tým FromSoftware přináší. Většinu jejich klíčových her jsem si vyzkoušel a pokusil se probojovat jejich obtížnými zákrutami. Přiznávám ale, že jsem často stejně jako ostatní hráči narazil na limity své trpělivosti. Nemám na rozdávání nekonečnou výdrž ani netoužím po frustraci – soulsovky jsem tak dlouho pokládal za hry, které si nikdy pořádně neužiju. Elden Ring mi ale otevřel nové možnosti a snad poprvé jsem měl pocit, že i pro nás běžné smrtelníky může být tahle výzva přístupná a odměňující.

Bez okolků přiznávám – soulsovky mě vždycky přitahovaly svou nádhernou estetikou, ale zároveň děsily svou drsnou obtížností. Patřím mezi ty, kteří sice ocení hloubku a atmosféru těchto her, ale nemají chuť ani čas trávit hodiny laděním techniky boje nebo trénováním trpělivosti. A právě z tohoto pohledu se chci podívat na Elden Ring. Jak moc je tohle nové dílo FromSoftware přístupné pro ty, kteří nejsou zrovna zkušení veteráni žánru? Co se od předchozích her změnilo? A proč jsem si Elden Ring užil víc než jiné hry tohoto studia?

Už před samotným spuštěním hry je třeba se smířit s faktem, že pravidla je třeba respektovat

Ještě než se ponoříš do samotného světa Elden Ring, je dobré mít na paměti, že hra má svá vlastní, neúprosná pravidla, která se od hráče očekává respektovat. Tento žánr je o výzvě, a to stále platí. Elden Ring však přináší několik vylepšení a mechanik, které mohou nováčkům ulehčit začátek. Jednou z klíčových věcí je volba herní třídy. To není žádné banální rozhodnutí, protože právě výběr postavy a její zaměření může mít zásadní vliv na tvůj zážitek. Pro úplné nováčky doporučuji předem nahlédnout do herní terminologie a zkusit se trochu zorientovat – co je to "vigor", jak funguje "dexterity" nebo "intelligence" a co všechno vlastně ovlivňují? Je to takové klasické RPG staré školy, kde se ti vyplatí vědět, do čeho jdeš.

Elden Ring ale není jen pro hardcorové fanoušky FromSoftware – přináší svobodu a otevřenost světa, díky čemuž je možné se obtížným situacím občas vyhnout, nebo naopak posílit před náročnějším soubojem. Pro mě osobně to byl ten největší game-changer.

FromSoftware hry vždy stavěly na specifických pravidlech a Elden Ring není výjimkou. Už při výběru třídy je potřeba trochu strategicky přemýšlet, protože nevhodná volba může ovlivnit celý průběh hry. Jelikož nemám v boji zblízka příliš obratnosti, vybral jsem si Astrologa, což je postava zaměřená na magii a útoky z dálky. Z deseti dostupných tříd si může každý vybrat podle svého herního stylu – od bojovníků zaměřených na kontaktní boj až po univerzální typy pro hráče, kteří chtějí trochu od každého. I když lze herní styl v průběhu měnit přidáváním bodů do různých atributů, klíčem k úspěchu je respektovat silné stránky zvolené třídy a hrát podle toho.

Otevřený svět a nové možnosti

Elden Ring přináší do žánru jednu zásadní novinku: otevřený svět. Na rozdíl od starších her od FromSoftware, které hráče vedly po lineárních trasách, tady máš volnost prozkoumávat rozsáhlé krajiny a plnit úkoly vlastním tempem. Neměj ale iluze, že by otevřený svět znamenal nižší obtížnost. Hra je pořád náročná, ačkoli férová – každý boj vyžaduje plnou pozornost. Velká výhoda otevřeného světa je ale v tom, že pokud narazíš na nepřekonatelný problém, můžeš si prostě jít trochu zatrénovat jinde. Třeba splnit nějaký dungeon, posbírat výbavu nebo levely, a pak se vrátit připravenější. Ne vždy to sice zaručí jednodušší cestu, ale nováčkům tento přístup dává šanci na větší flexibilitu a pocit, že mají více možností, jak se s výzvami poprat.

Prozkoumávání světa Elden Ring není jen o shánění lepší výbavy nebo zvyšování levelu postavy. Je to hlavně prostředek, jak do sebe nasát atmosféru a rozmanitost světa, který FromSoftware vytvořil. Prostředí je opět jednou z nejsilnějších stránek hry. Oblasti na sebe plynule navazují, plné nepřátel i skvěle propracované architektury, která často bere dech a vtahuje tě hlouběji do příběhu. Elden Ring nabízí rozsáhlý svět, který je radost prozkoumávat, a právě tohle z něj dělá nejen obtížnou, ale i neuvěřitelně vizuálně přitažlivou hru.

Nováčkům, či snad ne tolik zkušeným hráčům jistě přijde k duhu také posílení důrazu na kooperativní hratelnost

Nováčci a méně zkušení hráči určitě ocení i větší důraz na kooperaci. Spoluhráče můžeš přivolat hlavně během soubojů s bossy, což jsou momenty, kdy většina hráčů potřebuje pomocnou ruku nejvíc. Pokud jde o běžné souboje, můžeš využít takzvané summonování přízraků. Ti ti dokážou výrazně pomoct – některé summony jsou výborní na udělování poškození, zatímco jiní odvedou pozornost nepřátel a dají ti prostor promyslet další krok.

Důležité je zmínit možnost (a často i nutnost) pohybovat se po světě v sedle. Na první pohled to vypadá jen jako rychlejší způsob překonávání velkých vzdáleností, ale ve skutečnosti je jízda na koni jedním z klíčových prvků hratelnosti. V sedle se lépe útočí, pohybuješ se rychleji, máš větší přehled a zároveň jsi lépe chráněn. Tento nástroj by nikdo neměl podceňovat – správné využití koně ti v boji může často zachránit život.

Bolest, které se nevyhneš

Přestože Elden Ring díky novinkám působí přístupněji, rozhodně to neznamená, že je snadný. Pořád jde o drsný svět s tvrdými pravidly. Každý krok vyžaduje pozornost a ostražitost. Náročnost hry nevychází jen ze síly nepřátel nebo rozmístění checkpointů (Site of Grace), ale i ze způsobu, jakým Elden Ring přistupuje k hráčům. Mechaniky ti nevysvětluje přímo, všechno je třeba odhalovat postupně a intuitivně, což zvyšuje náročnost a nutí tě být maximálně soustředěný.

Jenže odměna za tenhle náročný zážitek zkrátka stojí za to. Pomalu postupovat hrou je samo o sobě silně uspokojující, i když to může být místy hodně bolestivé. Na tomto místě bych chtěl motivovat i ty méně trpělivé hráče – dát jim naději, že Elden Ring si můžou užít. Váš zážitek totiž bude přesně takový, jaký si ho sami vytvoříte. Pokud ke hře přistoupíte s respektem a vytrváte, čeká vás nezapomenutelná jízda.

Elden Ring není hra, která by ohromila grafikou, ray tracingem nebo odměnami na každém rohu. Její síla spočívá v detailech, variabilitě hratelnosti a důrazu na experimentování a objevování. Nenajdeš tu jednu přímou cestu k cíli – tohle je skutečné putování plné záhad a výzev, které se ti nesmazatelně vryje do paměti.